Za každým zraněním, nemocí, nálezem jsem objevila zprávu od mého těla.
Moje tělo už nevědělo, jak mě zastavit.
První velmi náročné zranění na horách mě mělo dovést ke změně.
Jenomže já jsem v té době neměla změny ráda a bála se jich.
Tato zkušenost mi měla jasně ukázat, abych se více řídila podle sebe. Byla jsem v nesprávný čas na nesprávném místě. Nerozhodovala jsem se v souladu se sebou. Těch zpráv tam bylo mnohem mnohem víc. Tři čtvrtě roku poctivého rehabilitačního cvičení, sice jsem dosáhla 95% pohyblivosti, ale následky pociťuji dodnes při jakékoliv námaze.
Pak následovaly další zastavení v nejrůznějších podobách. Přesně vím, kam mě měly dovést.
Všechny obsahovaly jednu totožnou message
SEBELÁSKA
Sebe mít na prvním místě.
Sobě dávat pozornost.
Sobě se především věnovat.
Sobě dělat radost.
Být si více vědoma sebe.
Důvěřovat především sobě.
A to hlavní.
Tvořit si svůj život především s láskou k sobě.
Teď už vím, že ustoupit z cesty sebelásky nemůžu.
Občas mě přepadne starý program (vzorec mého jednání) pro svůj klid a pohodlí ustoupit a nechat to být, i když to není v souladu se mnou.
Bože kolikrát jsem to udělala.
Teď už vím, že nemůžu. Jistě by mi přišla do života další lekce, která by mi mnohem razantněji ukázala, jak nejednám s láskou k sobě.
A to tedy už fakt nechci.
Reaguji tedy na jakékoliv známky únavy, nespokojenosti, neklidu a zabývám se, co je příčinou.
A pokud máš nějaká zdravotní trápení a netušíš, co se ti tělo snaží říct, ozvi se mi.
Někdy stačí malá změna třeba jen v našem postoji a zdravotní potíže jsou pryč.